Na krásné věci se nečůrá – ani na gotickou bránu!

Praha 15. dubna 2014

U Pinkasů vznikl originální nápad na vyřešení problému „počůraných koutů“,

a proto došlo dne 15. dubna 2014 k slavnostnímu otevření vstupu gotickou bránou do dosud veřejnosti nepřístupných prostorů Farnosti Panny Marie Sněžné v Praze. Slavnostního otevření upraveného prostoru se zúčastnil starosta Prahy 1 Oldřich Lomecký, generální manažer Adria Neptun, s.r.o.,  Karel Doubek, ředitel  Restaurace U Pinkasů, zástupci řeholního řádu Františkánů a řada dalších hostů.

IMG_0098 IMG_0104

GOTICKÁ BRÁNA NA JUNGMANNOVĚ NÁMĚSTÍ V PRAZE:

– v době Karla IV: vstupní brána do korunovačního chrámu českých králů,

– nyní: jeden z nejpočůranějších koutů v Praze,

– od 15. dubna 2014: atraktivní historický skvost v centru Prahy s možností příjemného posezení.

Již mnoho let trápil obyvatele a návštěvníky míst blízkých gotické bráně a kubistické lampě na Jungmannově náměstí celoroční odpuzující zápach způsobených těmi, kteří si z tohoto místa udělali improvizovanou veřejnou toaletu.

IMG_0120 IMG_0114

Proto se již před půl rokem vytvořila skupina občanů, vlastníků a provozovatelů budov v okolí, která se rozhodla neutěšený stav zvrátit: františkáni dali svolení k otevření brány a ke vstupu veřejnosti do míst, kam dosud směli jen kněží, a ostatní v čele se zaměstnanci Restaurace U Pinkasů toto místo vyčistili, vybavili informačními panely o jeho historii, ošetřili a doplnili zeleň a vytvořili tak nejen historicky atraktivní skvost Prahy, ale i oázu klidu v samém centru s místy pro příjemné posezení pod širým nebem.

IMG_0137 IMG_0134

Nutno podotknout, že ke zdaru věci významně dopomohla i souběžná aktivita pražského magistrátu, Městské části Prahy 1 a TSK zajišťující pravidelné denní čištění tohoto místa, které již několik týdnů kvalitně funguje.

Věříme, že zkulturněním tohoto místa a zveřejněním informací o jeho unikátnosti dojde k tomu, že už nikoho ani nenapadne jej užívat jako improvizovanou toaletu: na krásné věci se totiž nečůrá!

IMG_0126 IMG_0123

Pan František Novotný, ředitel Restaurace U Pinkasů, k tomu dodává: „U Pinkasů za 171 let existence již vznikla u plzeňského piva řada skvělých myšlenek. Aby se však nápady staly skutečností, je udělat ještě jednu drobnost:přiložit společně ruku k dílu!“

www.upinkasu.cz, SveP.

Historie Restaurace U Pinkasů

Píše se rok 1843. Pan Jakub Pinkas, krejčí šijící mj. kněžská roucha pro františkánský klášter, se doslýchá o novém pivu, které právě začali vařit v Měšťanském pivovaru v Plzni. Dohodne se se svým přítelem formanem Martinem Salzmannem a ten mu přiváží 8. 4. 1843 dvě vědra toho nového plzeňského piva.

Čím to, že je pivo tak odlišné od těch do té doby vyráběných piv? Je vyráběno novou metodou – a to metodou spodního kvašení, která dává pivu zcela nový charakter i vzhled. Jakub Pinkas byl krásou a zajímavostí nového plzeňského piva tak okouzlen, že jej dal ochutnat svým přátelům z řad ctihodných Pražanů a též všem fiakristům, jejichž štafl se nacházel na dnešním Jungmannově náměstí. A jelikož ti byli všichni okouzleni stejně jako Pinkas a chtěli spolu s dalšími a dalšími ochutnávat znovu a znovu, pověsil záhy Jakub Pinkas krejčovskou živnost na hřebík, stal se hostinským a založil tak tradici nejslavnější staročeské hospody U Pinkasů.

Díky své jedinečnosti, kvalitě piva i způsobu jeho podávání se hospoda U Pinkasů stala téměř okamžitě centrem společenského i politického dění.

Zájemců o kvalitní plzeňské pivo přicházelo k Pinkasům stále více, takže původní prostory pivnice začínaly být nedostačující. V roce 1876 tedy Pinkasovi zakoupili ještě sousední dům čp. 756, sice rovněž s klasicistní fasádou, která však kryje stavbu starší. Rozlehlé gotické sklepy tohoto domu sahají až po areál někdejšího karmelitánského konventu a nad nimi stojí zdivo z barokní přestavby s dochovaným renesančním portálem do ulice.

Od roku 1882 – 83 působila v restauraci rodina Brabcova a restaurace až do znárodnění nesla jméno „Brabcova plzeňská restaurace U Pinkasů“. Pan Brabec byl uznávaným hostinským. Dlouho byl jedním z nejstarších členů Ústřední jednoty československého hostinství „Hostimil“, kde působil více jak 50 let.

K návštěvníkům pivnice patřila řada známých osobností. V pamětní knize z třicátých a čtyřicátých let najdeme na prvním místě podpis papežského preláta Barnabáše. Dále jsou zde z roku 1935 autogramy herců Zdeňka Štěpánka, Ladislava Peška, Josefa Grusse, Ludvíka Veverky, spisovatele Františka Langra. Nezapomenutelné věty zapsali i pánové Voskovec a Werich i jejich druh, Jaroslav Ježek. Z novodobější historie musíme vzpomenout na spisovatele Bohumila Hrabala, který zde byl více než pravidelný host. Setkával se zde s přáteli a předával jim své samizdaty.

Nad oroseným půllitrem piva se toho v naší zemi napovídalo už hodně. Veselé příhody, vzpomínání na zlaté časy  nebo vážné debaty společenského i národního významu. A právě restaurace U Pinkasů se již v druhé polovině 19. století stala střediskem českého vlastenectví, kde se věhlasní politici i jiní velikáni našich dějin František Palacký, Pavel Josef Šafařík, František Ladislav Rieger, Josef Jungmann, T.G. Masaryk, Jan Masaryk a mnozí další.

Po roce 1989 uplatnili dědicové posledního majitele Františka Brabce své restituční nároky. Ti koncem roku 1991 restauraci U Pinkasů po úpravách opět otevřeli a provozovali ji až do poloviny roku 2001, kdy celý objekt odkoupila společnost Adria-Neptun spol. s r.o. Jejím podnikatelským záměrem je navázat na slavnou historii čepování plzeňského piva U Pinkasů a vytvořit zde příjemné prostředí pro všechny, kdo mají rádi dobré pivo a klasickou českou gastronomii.

Pilsner Urquell se tu tedy bude čepovat už třetí století a výtoč jistě naváže na objemy dosahované před rekonstrukcí. Jak prameny uvádějí, za rok zde hosté vypili kolem šesti tisíc hektolitrů. To je tolik, jako ve známém pivovaru U Fleků, který má ale pětkrát více míst pro hosty. Důvod takového odbytu byl prostý. Někdo přišel k Pinkasům na jedno či dvě, ale rekordmani počítali své denní dávky na desítky půllitrů. 

 

O admin