Financování vědy v Čechách

Praha 16. června 2015

FOTO

„Základní a aplikovaný výzkum jsou spojené nádoby – jeden bez druhého nemůže fungovat. V biomedicínském výzkumu to platí dvojnásob.“ prof. MUDr. Aleksi Šedo, DrSc. děkan 1. LF UK

„Věda se hodnotit nedá, ale musí. Bez evaluace nelze totiž vědu rozumně financovat.“ doc. RNDr. Jan Konvalinka, CSc. – prorektor pro vědu UK, člen Rady pro výzkum, vývoj a inovace – poradního orgánu vlády ČR

„Nelze doufat v přínos rychlovlaků bez kvalifikované péče o stav kolejí.  Ani v medicínských vědách. prof. MUDr. Jan Žaloudík, CSc. – ředitel Masarykova onkologického ústavu v Brně, předseda Výboru pro zdravotnictví a sociální politiku Senátu Parlamentu ČR.

P1060431

V České republice existují v zásadě dvě nejsilnější centra vědy a výzkumu – vysoké školy a Akademie věd ČR. Peníze „na vědu“ pro tyto instituce lze rozdělit na „institucionální podporu“ sloužící udržení jejich základního chodu a „účelové financováni“, které výběrovým způsobem rozděluje konkrétním projektům Grantová agentura ČR, Technologická agentura ČR a agentury příslušných rezortů. Ve zdravotnictví je to Agentura pro zdravotnický výzkum ČR. Podpora výzkumu v lékařských vědách tvoří přibližně 11 % z celkového objemu peněz, které jsou ve státním rozpočtu ČR určeny na vědu a výzkum. Financování vědy a výzkumu privátní sférou zatím funguje jen omezeně. Vědci mohou získat pro svou práci peníze i z evropských a jiných zahraničních fondů.

prof. Aleksi Šedo prof. Karel Smetana s ing. Eliškou Krejčí

Zdrojem údajů o výsledcích ve vědě a výzkumu je informační systém výzkumu, experimentálního vývoje a inovací – rejstřík informací o výsledcích (RIV). Podle stanovené metodiky (zatím je platná metodika z r. 2013) se hodnotí odborné publikace, patenty, licence. V závislosti na dosažených výsledcích se poté rozděluje část peněz určených na financování vědy. „Rozdělování prostředků nelze oddělit od hodnocení výsledků vědy a výzkumu. Metodika hodnocení vědy není ovšem po řadu let ustálená a je dosud místem konfliktů jak odborných, tak účelových a politických. Zejména v podmínkách naší dosavadní politické kultury je naprosto zásadní zohledňovat v hodnocení výsledků měřitelná a doložitelná kritéria,“ říká děkan 1. LF UK prof. Aleksi Šedo, DrSc.

prof. Tomáš Zima

„Zápas o financování vědy a inovací je nikdy nekončící a vysoce kompetitivní proces, který uspokojivě nevyřeší usnesení, úředníci ani politici, neboť nejsou tvůrčí silou. Ti mohou řešení jen usnadňovat nebo komplikovat,“ říká prof. MUDr. Jan Žaloudík, CSc.

výuka v laboratoři – kopie

Věda a výzkum na 1. LF UK

1. LF UK je v medicínském výzkumu nejvýznamnější vysokou školou v naší republice. Její výsledky představují 27 % sumy výsledků všech lékařských i jiných zdravotnických fakult v ČR.

Na 1. LF UK se věnují teoretická a klinická pracoviště jak základnímu, tak aplikovanému výzkumu. Spolupracují s vědeckými pracovišti v celé ČR i v zahraničí. „Velkou devizou fakulty je právě ta skutečnost, že přirozeně spojuje potenciál obou typů výzkumu,“ říká prof. Šedo. Zdůrazňuje, že základní a aplikovaný výzkum jsou spojené nádoby a – zejména v biomedicíně – jeden bez druhého nemůže smysluplně fungovat. „Při rozdělování státních dotací by se tedy neměl ani jeden z nich násilně upřednostňovat. Je nutné najít ty správné proporce,“ míní děkan.

Finance

Finanční prostředky fakultě plynou v zásadě ze dvou zdrojů – 65 % rozpočtu tvoří dotace na základní činnost a odvíjí se od počtu studentů v jednotlivých studijních oborech, přibližně 35 % z celkového objemu finančních prostředků dostává fakulta jako institucionální podporu vědecké činnosti z Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy ČR prostřednictvím rektorátu Univerzity Karlovy. Přibližně 80 % těchto peněz se rozděluje v Programu rozvoje výzkumných organizací UK (PRVOUK), 10 % prostřednictvím UNCE (Univerzitní centra excelence) a stejným objemem je dotován SVV (Specifický vysokoškolský výzkum). Další prostředky získává fakulta na vědu a výzkum z účelově získaných prostředků – grantů. V rostoucí míře se jí daří získávat i zahraniční dotace.

Výstřižek

V roce 2014 získala 1. LF na vědu a výzkum dotaci zhruba 350 milionů korun, z toho 150 milionů korun byly účelové prostředky. V porovnání s rokem 2010 se celkový objem peněz téměř nezměnil, ale změnil se poměr institucionální (210 mil. v r. 2010) a grantové (105 mil. v r. 2010) podpory. Podle proděkana pro vědu a výzkum prof. MUDr. Aleše Žáka, DrSc., je tento trend pro dlouhodobé výzkumné záměry nevýhodný, protože granty se udělují pouze na omezenou dobu (např. na tři roky). „Pro fakultu by bylo mnohem výhodnější, kdyby měla k dispozici pro výzkum více institucionálních prostředků – tedy dlouhodobě zajištěnou určitou výši objemu peněz, s nimiž lze z hlediska rozvoje instituce strategicky pracovat v dlouhodobém horizontu,“ říká prof. Žák.

Výsledky

Vědci z 1. LF publikují v posledních několik letech ročně přibližně 600 článků v odborných impaktovaných časopisech. Citovanost prací autorů z 1. LF každým rokem roste – v r. 2013 podle citační databáze Science Citation Index (SCI) byli citováni 26 304krát. Fakulta se v letech 2010–2014 stala vlastníkem celkem 11 patentů (léčiva, nádorové markery, využití nanovláken atd.)

Nejdůležitějšími obory, v nichž 1. LF UK dosahuje významných úspěchů, jsou především onkologie, kardiovaskulární medicína, neurovědy a dědičné metabolické poruchy. Vědci se zde rovněž zabývají výzkumem mitochondriálních poruch, obezitologií, endokrinologií a dalšími obory.

fff

Postgraduální doktorské studium

Na 1. LF UK studuje v současné době v doktorských programech přibližně 940 studentů. Jde o lékaře v teoretických nebo klinických oborech, případně i absolventy jiných vysokých škol, kteří bádají v medicíně. Studium však kvůli náročnosti dokončí jen zhruba polovina z nich. Stipendia pro doktorandy se podle ročníku pohybují v rozmezí od 6.300 do 8.800 měsíčně, další peníze studenti mohou dostávat z výzkumných grantů svých školitelů.

„Je nutné si uvědomit, že z prostředků, které jsou určeny na vědu a výzkum, jsou financováni i postgraduální studenti. Když je nebudeme podporovat, nevyroste nám další generace špičkových odborníků, z nichž se rekrutují budoucí docenti a profesoři – tedy klíčové osoby jak pro výuku, tak pro kontinuální akademický rozvoj jednotlivých lékařských disciplín. Politici si občas neuvědomují, že věda na lékařských fakultách tak není jen jakýmsi akademickým folklórem, ale že je přímou podmínkou kvalitní péče o pacienty v budoucnosti,“ dodává děkan Šedo.

Nejdůležitější instituce rozdělující peníze na vědu a výzkum

Grantová agentura České republiky (GA ČR)

GA ČR je organizační složkou státu, jejímž posláním je účelovou formou podporovat základní výzkum, a to výhradně z veřejných prostředků. Jde o jedinou instituci tohoto typu a s tímto posláním v ČR. Při své činnosti se řídí zákonem č. 130/2002 Sb., o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací, a je samostatnou účetní jednotkou. Hospodaří tedy samostatně s účelovými a institucionálními prostředky přidělenými státním rozpočtem. GA ČR zahájila svoji činnost v roce 1993. V rámci vyhlášených programů poskytuje finanční podporu na vědecké projekty jak pro erudované vědce a týmy, tak pro mladé a začínající vědecké pracovníky.

Technologická agentura České republiky (TA ČR)

TA ČR je organizační složkou státu, která byla zřízena v roce 2009 zákonem č. 130/2002 Sb. o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací. TA ČR centralizuje státní podporu aplikovaného výzkumu a vývoje.

Agentura pro zdravotnický výzkum České republiky (AZV ČR)

AZV ČR je organizační složkou státu v přímé působnosti Ministerstva zdravotnictví České republiky. Je samostatnou účetní jednotkou a jejím základním účelem je podpora aplikovaného výzkumu ve zdravotnictví v souladu se zákonem č. 130/2002 Sb., o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací z veřejných prostředků. Byla zřízena 1. dubna 2014.

O Redakce