Vzpomínání se závany motýlích křídel aneb významné životní půlkulatiny ilustrátora a malíře Jana Kudláčka

Praha – Smíchov  2. prosince 2013

Na den přesně tři měsíce po nádherných životních půlkulatinách jsem od osudu získal jedinečnou možnost, setkat se znovu po letech s jednou z nejvýraznějších světových osobností výtvarného umění a zároveň s dnes již i polozapomenutou osobností národního kulturního odkazu; s malířem a ilustrátorem Janem Kudláčkem. V současné době tráví stále vitální a tvůrčí Jan Kudláček chvíle rodinné i pracovní na pražském Smíchově ve svém podkrovním ateliéru, který již před mnoha lety vyrostl přímo pod střechou jako nedílná součást malého bytu v jednom z tamních historických domů lemujících velmi rušnou silnici. 

Jan Kudláček zde žije obklopen tisícovkami obrázků, ilustrací, skic či přímo finálních a zapaspartovaných zasklených výtvarných výsledků jeho tvůrčí dílny, žije zde v úžasně klidné pospolitosti se stovkami knih a publikací, k nimž vytvořil nezaměnitelný a naprosto osobitý obrazový doprovod, ale žije zde také se svým synem Václavem, který jde ve šlépějích svých rodičů.

K velké škodě nás všech Jan Kudláček, jehož ilustrace získaly obdiv i uznání na celém světě a přinesly mu proslulost, ba přímo nehynoucí nesmrtelnost; slaví své 85. narozeniny stranou zájmu všech velkých sdělovacích prostředků, stran zájmu médií, bez účasti zástupců české Unie výtvarných umělců, bez jakéhokoliv vyslance z výtvarného odboru Ministerstva kultury a vůbec mu to nevadí! Jeho skromnost je a byla známá. A propos: o Kudláčkově skromnosti také přeci vypovídají i jeho malůvky samy. 

O to větší radost mu udělali ti, kteří si za ním přišli štrngnout a vypít decku skvělého moravského vína, vína z jeho rodného kraje, skvělého znojemského vína, které i s drobnou delegací přivedl jeho přítel a rodák z vedlejší dubňanské vsi Jiří Stanislav. Na datum narození Jana Kudláčka si skutečně vzpomněli především ti, kteří uznávají jeho odkaz a kteří chtějí, aby obrázky, díky nimž si zajistil svoji nehynoucí slávu a náš národní věhlas přes všechny světadíly bez rozdílu jazyka; s námi žily i nadále. 

Jen málokdo si dnes již dokáže představit kultovní pohádku Bohuslava Říhy Jak vodníci udobřili sumce, Nezbedné pohádky Václava Čtvrtka nebo mnoho dětských knížek Mileny Lukešové či Jiřiny Rákosníkové bez jeho kreseb, bez doprovodných obrázků, jež nejenom výše zmíněným, ale i mnohým dalším dětským publikacím vdechly svůj samostatný život právě Kudláčkovy ilustrace. Naprosto charakteristické hastrmany i ryby poeticky zastřené vodní hladinou umí v současnosti na celém světě stvořit jen Jan Kudláček a jistě nikoho nepřekvapí ani fakt, že je stále jediným výtvarníkem na všech kontinentech, který umí zachytit déšť či sněžení, aniž bychom z výtvorů cítili vlhko, chlad i mráz, ne -li  přímo zimu. 

Sám Jan Kudláček na 85. životní jubileum zdaleka nevypadá. Jeho skvělá mysl, tvůrčí invence, nápady i vzpomínky z dávných let dokáže stále sypat z rukávu jakoby nic a nejen z těchto důvodů všechny gratulanty s úsměvem či skromností jemu vlastní opravuje, že nedávno oslavil ne 85, nýbrž 75 let svého žití, což mu každý rychle a bez připomínek odsouhlasí. Jan Kudláček až na to, že má problémy s chůzí do a ze schodů, na svůj věk rozhodně nevypadá, proto mu přejme, aby tomu tak bylo i na dlouhá desetiletí, co má jistě před sebou i nadále. 

Jan Kudláček se u příležitosti uvedeného jubilea a s ním i zástup jeho obdivovatelů konečně dočká většího uznání, neboť na přelomu tohoto končícího roku vychází v nakladatelství Motýlek dlouho očekávané knižní rozhovory Jako když mávne motýlím křídlem, které z Kudláčkových vzpomínek na rodné Dolní Dubňany, dílo, práci i život poskládal Pavel Kryštof Novák.

A kromě knížky vám již brzy zde na těchto stránkách přineseme celý rozhovor vzpomínání s Janem Kudláčkem. Určitě je se na co těšit.

                                                                                               Daniel Rubeš

_MG_6772 _MG_6797 _MG_6788 _MG_6777 _MG_6775 _MG_6773

 

 

O admin